Průřez sérií od začátku až doposud

2. část

     Vítejte u druhé části mého průřezu sinclairovskou sérií. Minule jsme se podívali na první tři období Johnovy dlouhé a bohaté kariéry. S jistotou mohu říci, že se jednalo o to nejlepší, s čím jsme se mohli setkat. Pro mě samotného byl tento návrat do starých časů velmi příjemný. Nedá se však nic dělat a musíme pokročit dál. Tentokrát nás čeká období Velkých starých. Toto období bylo neobvykle dlouhé a zahrnovalo bezmála 150 dílů. Ocitáme se v době, kdy byla série na samém vrcholu a čtenáři mohli jen napjatě čekat, jestli autor dokáže laťku překonat nebo aspoň udržet. V tomto článku se nyní dozvíte, jak to vidím já. Zároveň doufám, že mnohým čtenářům trochu osvěžím paměť a někteří, co se Sinclairem teprve začínají se třeba dozví i něco nového. Neztrácejme tedy čas a pojďme rovnou na to.

 

4. Období Velkých starých (JS 253-403)

     Poté, co byla zabita Asmodina, nastal v říši démonů zmatek a vytvořilo se zde mocenské vakuum. To by rád zaplnil právě Doktor Smrt se svou Vražednou ligou. Skupina však hned ze začátku přijde o dalšího člena. Tokata umírá po prohraném souboji se Zlatým samurajem a počet Morassových společníků se tím pádem snižuje na čtyři. Situace, která vznikla po smrti Asmodiny se vůbec nezamlouvá jejímu otci, jenž se nyní cítí být oslaben. Kníže pekel by si to chtěl s celou vražednou ligu co nejdříve vyřídit. John zatím musí vést válku jak s Doktorem Smrtí, tak s Asmodisem. Do hry ovšem náhle vstoupí další strana. V nastalém zmatku se hlubin zapomnění vynořují Velcí staří. Nesmírně mocní démoni z dávných časů, kteří se kdysi vzepřeli samotnému Luciferovi a kteří by nyní chtěli převzít moc v pekelné říši. Tito démoni za sebe však zpočátku nechávají jednat jen své služebníky. Jedním z nich je pekelný červ Izzy, který svým pánům připravuje půdu pro jejich cestu k moci. John má nyní plné ruce práce a neví, na co se zaměřit dřív. Jako by toho nebylo málo, zasáhne lovce duchů jedna velká tragédie. Jeho velká láska Jane Collinsová je ovládnuta zlem a nedobrovolně se tak přidává na stranu temných sil. Jane se ujme vrchní čarodějnice Wikka, která ji vezme k sobě do učení a stane se její mentorkou. Od té chvíle se John neúnavně snaží získat svou milovanou zpátky.

     Tou dobou se ale příliš nedaří ani Doktoru Smrti. Od pádu Asmodiny svůj vliv nijak nerozšířil a navíc by se někteří členové Vražedné ligy rádi osamostatnili. Patří mezi ně především Lupina. Královna vlkodlaků se Morassovi dokonce otevřeně postaví a poté spolek opustí. Krátce nato je pak zabita. Doktor Smrt se pokouší svoji organizaci nějak reorganizovat, ale už mu to není nic platné. Zanedlouho totiž dojde k závěrečnému střetnutí mezi ním a Johnem Sinclairem. Při této konfrontaci lovec duchů svého úhlavního nepřítele konečně zabije. Vedení Ligy se pak ujme Lady X, která tím získá do svého držení Kostku zla. Tato kostka je velice mocný magický předmět, jenž dříve vlastnil Doktor Smrt a dokázal s ním napáchat obrovské škody. V této době John dosáhne významného pokroku při svém pátrání po tajemství kříže. Podaří se mu totiž odhalit tajnou formuli pro jeho plnou aktivaci. Od této chvíle se kříž stává nesmírně mocnou zbraní, se kterou je možno porazit i velké množství démonických nepřátel najednou. Nedlouho poté se lovec duchů opět utká s Belphégorem a pekelný červ Izzy je definitivně zničen. Xorron opustí Vražednou ligu a zcela se osamostatní. Na scéně se pak konečně objevují první dva Velcí staří. Jsou jimi obří pavouk Kalifato a vládce skleněné říše Gorgos. Kromě nich se objevuje také mocný mág Arkonada. John zatím několikrát narazí na Jane a pokaždé se ji snaží přivést zpět. Jeho láska je však zcela pod vlivem temných sil a navíc na ni neustále dohlíží Wikka. Ta je při jednom dobrodružství ošklivě znetvořena. Lovec duchů dále zjistí, že Lupina nějakým způsobem přežila a dál pokračuje ve své zlovolné činnosti.

     Nějaký čas poté dojde k velkému konfliktu mezi Johnem a Xorronem. Zapojí se do něj také Zlatý samuraj a úplně nový protivník, kterým je démon Shimada. Velkolepá bitva skončí smrtí Xorrona a Zlatého samuraje. Přibližně někdy v této době umírá také Lady X a Vampiro-del-Mar, v důsledku čehož Vražedná liga definitivně zanikne. Na scéně se pak objeví další z Velkých starých, kterým je Hemator a Arkonada získá do svého držení Kostku zla. Stranou však nezůstává ani Asmodis, který se odhodlá k přímému útoku a unese Sheilu a Billa Connollyovy. Hned poté, co své přátele zachrání, musí John čelit upíru Mandrakovi a překvapivě také Myxinovi, který lovce duchů zradí a spojí se s jeho nepřítelem. Velcí staří začínají představovat čím dál větší hrozbu a na scéně se objeví další z nich. Tentokrát je to démon Krol, který se umí proměnit v obří chobotnici. Asmodis začíná mít ze svých mocných nepřátel obavy, a proto se spojí s Wikkou a Jane. Po určitých peripetiích pak dojde k velkému zúčtování, během kterého je zabit jak upír Mandraka, tak i čarodějnice Wikka. Arkonada je značně oslaben a Kostku zla získává Jane Collinsová, která je však stále v moci temných sil. Ukáže se, že Myxin Johna ve skutečnosti nezradil a po celou dobu své přeběhnutí jen předstíral. Během těchto událostí se lovec duchů ocitne na místě známém jako Planeta mágů a získá novou mocnou zbraň, kterou je zlatá pistole. Zároveň však John přijde o svou stříbrnou dýku. Stane se tak při střetu s temným bohem Baalem. Lovec duchů se pak nějaký čas věnuje svým obvyklým případům a při tom pořád myslí na svou milovanou Jane.

     Když se s ní John po určité době zase setká, podaří se mu tentokrát to, v co celou dobu doufal. Po překonání mnoha útrap je Jane zase sama sebou a lovci duchů tak spadne ze srdce obrovský kámen. John však nemá na nějaké velké oslavy čas, protože se hned vzápětí musí utkat se znovuzrozenou Lady X. Tentokrát už ji lovec duchů zlikviduje definitivně. Potom už nastane čas, kdy se Velcí staří odhodlají ke svému konečnému útoku proti pekelným vládcům. Bitva je vskutku monstrózní a John i Suko při ní málem přijdou o život. Do hry vstupují poslední dva Velcí staří. Jedním z nich je zlé dvojče Železného Anděla a tím druhým je překvapivě samotný Spuk. V závěrečné bitvě pak všichni Velcí staří kromě Spuka zahynou. Pořádek je obnoven a Asmodis zůstává suverénním vládcem pekelné říše. Tímto končí éra Velkých starých. Toto poměrně dlouhé období je možno rozdělit na dvě poloviny. První polovina se zabývá především postupným rozpadem Vražedné ligy. Velcí staří se zde zatím příliš neprojevují, ale jejich záměry jsou nám již známy. Na opačné straně pak stojí Asmodis, který zde vlastně nahrazuje Asmodinu jako nejvyšší představitel pekla. Máme zde také výraznou linii s Jane Collinsovou. Ve druhé polovině jsme pak svědky postupného odhalování jednotlivých Velkých starých a nakonec také jejich souboje s Asmodisem a jeho spojenci. Myslím, že mohu s klidným svědomím říct, že první polovina tohoto období je o poznání lepší než ta druhá. Postupný rozpad Vražedné ligy je skoro stejně zábavný a zajímavý jako její vznik. Velcí staří zpočátku působí jako velmi slibní protivníci. Navíc se zde začíná rozvíjet hned několik nových dějových linií. Příběh je velmi sofistikovaný a dokonale provázaný. Běžné řadové díly už zde prakticky ani nenajdeme. Mnohadílné příběhy už nejsou žádnou výjimkou, ale běžnou věcí.

     Během první poloviny tohoto období se ještě do určité míry daří udržovat laťku vysoko nastavenou předchozími díly. Problém pak nastává ve druhé polovině, kdy už jde kvalita strmě dolů. Ukazuje se, že autor si s Velkými starými vlastně vůbec neví rady. Ty postavy tam prostě jsou, ale není jasné, jaký je jejich skutečný smysl. Já to vidím zcela jasně. Pan Dark chtěl jednoduše zopakovat dějové schéma s Vražednou ligou. Jenže Velcí staří určitě nejsou totéž co Vražedná liga. To ani náhodou. Skupina, kterou založil Doktor Smrt vznikala postupně. Jednotliví členové byli většinou nějak izolováni nebo rovnou uvězněni. Sami o sobě nebyli až tak nebezpeční, ale všichni dohromady představovali sílu, kterou rozhodně nešlo brát na lehkou váhu. Každý člen Ligy měl navíc s lovcem duchů nějaké nevyřízené účty a v některých případech se dokonce jednalo o velmi osobní nepřátelství. John to cítil úplně stejně a konečná porážka Vražedné ligy pro něj byla důležitější než cokoliv jiného. Doktor Smrt zpočátku nebyl dost silný na to, aby mohl své plány uskutečnit. Dávalo proto dokonalý smysl, že se svým útokem na Asmodinu vyčkával, dokud nebude jeho skupina kompletní. Jakmile však byl v plné síle, tak ihned udeřil. S Velkými starými to bylo úplně jinak. Ti bylo už od začátku v plném počtu a všichni drželi při sobě. Proč se svým útokem proti pekelným vládcům čekali tak dlouho, není vůbec jasné. Jednotliví Staří nám sice byli postupně představováni, ale příběh se absolutně nikam nevyvíjel. Celou dobu se v podstatě jen čekalo, až se tito démoni konečně odhodlají k nějaké akci. Abych řekl pravdu, tak ani nevím, čím vlastně měli Velcí staří čtenáře zaujmout.

     Nic moc jsme se o nich nedozvěděli a nebylo jasné ani to, proč by měli být považováni za nějakou velkou hrozbu. Pro Johna v podstatě nebyli vůbec důležití a jejich cíl jej nemusel nijak znepokojovat. Pokud by Velcí staří uspěli a svrhli dosavadní pekelné vládce, lovec duchů by na tom jen vydělal. Závěrečné střetnutí s těmito mocnými démony pak bylo rovněž velmi neuspokojivé. Všichni byly jednoduše pobyti a hotovo. Čtenář měl oprávněný dojem, jako by se za těch 150 dílů skoro nic nezměnilo. Odhalení, že posledním z Velkých starých je právě Spuk, mě pak taky zrovna nenadchlo. Vůbec jsem nepochopil, jaký to mělo mít pro příběh význam. Pokud by těchto démonů bylo jenom pět, vyšlo by to úplně nastejno. Hlavní dějová linie se tedy panu Darkovi moc nevydařila a ostatní příběhy pak šly s kvalitou také dolů. To platí zejména pro druhou polovinu tohoto období. Navíc také začala trochu drhnout kontinuita, což se až doposud téměř vůbec nestávalo. Dějová linie s Jane Collinsovou byla za začátku velmi silná, ale postupem času se tak nějak vyčerpala. Pak už tady toho moc nezbylo. Ocenil bych snad jedině Asmodise jako nového hlavního zloducha. Ten byl dostatečně charismatický a skutečně mě bavil. Celkově bych tedy období Velkých starých hodnotil jako poměrně slabé. V porovnání s érou Asmodiny nebo Černé Smrti je to pak opravdu velký sestup. Na druhou stranu je však potřeba si uvědomit, že vysokou kvalitu nelze udržovat věčně. Už jen to, že se autorovi podařilo napsat úžasných 252 dílů, které měly silně vzestupnou tendenci, je malý zázrak. To, že díly 253-403 nesplnily očekávání, neznamená, že by to byla naprostá katastrofa. Nebylo to úplně špatné, ale rozhodně to nebylo ani moc dobré. Lepší časy už máme zkrátka za sebou. Příště se podíváme, co se dělo po zničení Velkých starých a také nás čeká nástup templářů.

 

Zpět