|
|
Město mrtvých kdysi bývalo nedílnou součástí bájné Atlantidy. Když už se schylovalo k jejímu zániku, chtěli se mnozí démoni nějak zachránit. Právě proto se vládci Města mrtvých, kterými byli Velcí staří, rozhodli přenést tuto část ostrovní říše do jiné dimenze. Zde město v bezpečí přečkalo tisíce let. Díky tomuto činu mohla přežít velká spousta démonů, kterým by jinak hrozila neodvratná zkáza. Zatímco bylo Město mrtvých dobře ukryto, mohlo cestovat do různých dimenzí napříč prostorem a časem. V jednu chvíli se dokonce objevilo znovu na Zemi pod mořskou hladinou. Město stráží čtyři démoničtí strážci, kteří jsou oddanými služebníky Velkých starých. Ti si vládu nad ním rozdělili mezi sebe. Město mrtvých se původně skládalo ze šesti částí, přičemž každé z nich vládl jeden z šestice Velkých starých. Později zde však měli svá území pouze čtyři z nich. Každá jedna část má úplně jinou podobu a může fungovat jako samostatný svět. Do toho je zahrnuta například skleněná říše démona Gorgose nebo slizký svět démona Krola. Město samotné má však i svou hlavní část, ve které se nacházejí starobylé budovy, mosty a pyramidy. Celým tímto místem pak protéká krvavá řeka. Město mrtvých už jednou navštívil také John Sinclair. Bylo to zrovna v době, kdy se záhadně objevilo na mořském dně. Lovec duchů se tam tehdy vypravil ponorkou, která byla následně zachycena magickou mocí města. Celá její posádka při tom přišla o život a John byl jediný, kdo přežil. Poté, co si Město mrtvých důkladně prohlédl, zde objevil hroby Velkých starých sloužící jako brány do jiných dimenzí. Město se již v minulosti stalo dějištěm několika důležitých událostí. Jako jeden z posledních pozůstatků bájné Atlantidy má také velký význam pro Myxina, Karu a Železného anděla. Jelikož se Velcí staří neustále snaží získávat pro sebe nové služebníky, často se stane, že jsou do Města mrtvých uneseni také nevinní lidé. Ti jsou pak většinou proměněni v různé démonické bytosti, jako jsou například pavouci s lidskou hlavou. Město mrtvých tedy rozhodně není žádné příjemné místo a ten, kdo se v něm jednou ocitne, je zpravidla už navždy ztracen.