7 důvodů, proč číst Sinclaira
1. Pokaždé o něčem jiném
Pokud máte rádi pestrost a různorodost, pak je pro vás John Sinclair to pravé. Každý díl totiž přináší něco úplně jiného. Děj se odehrává na všelijakých exotických místech, zabývá se nejrůznějšími tématy od bájné Atlantidy přes krále Šalamouna až k templářům, představuje rozmanité postavy s nečekanými motivacemi a tak dále. Nouze není ani o značně různorodé protivníky vyskytující se ve zcela odlišných prostředích, kteří mají nejrůznější plány a cíle. Na jedné straně zde máme různé příšery, duchy a démony, na straně druhé jsou zde obyčejní gangsteři a kriminálníci. K tomu se zde ještě vyskytují všemožné mytologické postavy a bytosti. Člověk zkrátka přečte jeden příběh a nikdy nemůže tušit, co na něj čeká příště. Autor dokáže vždy přijít s něčím novým a zcela originálním, čím čtenáře pokaždé dostane. Vždycky, když jsem si myslel, že Sinclairovy romány dobře znám a nic mě už nepřekvapí, zjistil jsem, že jsem na omylu. O překvapivý vývoj a zvraty tedy rozhodně není nouze a klidně by se dalo říct, že když člověk začne číst, bude ke konci vždy překvapený tím, k čemu vlastně příběh dospěl.
2. Sympatické postavy
Aby se mohl čtenář plně ponořit do děje, musí si nejprve oblíbit hlavní hrdiny. V Johnu Sinclairovi to není žádný problém. Všechny postavy jsou nadmíru zajímavé a sympatické, takže se s nimi čtenář snadno sblíží. Navíc jsou zde všichni včetně hlavního hrdiny vykresleni jako obyčejní lidé s různými slabostmi a nedostatky. John Sinclair rozhodně není dokonalý a neomylný. Často udělá nějakou chybu nebo se dostane do takových potíží, ze kterých mu musí pomoct někdo jiný. Právě tohle pomáhá udržovat napětí, protože hrdinové nemají nikdy nic zadarmo a jejich vítězství vždy stojí spoustu námahy. Důležité je mimo jiné i to, že jsou zde zastoupeny různé charakterové typy a každá postava má přesně stanovené své základní povahové rysy a vlastnosti. Tím pádem tady máme například hrdinu, který je spíše vážnější a nic nebere na lehkou váhu a na druhé straně zase postavu, která je rozvernější a je typická různými vtipnými průpovídkami. Občas však také dojde k nečekanému zvratu, kdy daná osoba jedná úplně jinak než jsme u ní zvyklí. Autor také umí mezi postavami vytvořit zajímavé vztahy, dialogy a situace, takže se čtenář rozhodně nenudí.
3. Důstojní protivníci
Bez pořádného zloducha zkrátka nemůže žádný příběh dobře fungovat. V Johnu Sinclairovi rozhodně není o zajímavé padouchy nouze. Máme zde velmi pestrou sbírku zlosynů, která zahrnuje démony, mafiány, šílené vědce, monstra a jiné neobyčejné bytosti. Johnovi soupeři rozhodně nejsou žádné lehké váhy a boj s nimi většinou vyžaduje veškeré nasazení. Občas se dokonce některému protivníkovi podaří hlavního hrdinu přelstít a dostat jej tak do opravdu velkých problémů. Někdy se také stane, že se nějaký padouch s lovcem duchů dočasně spojí, aby dosáhl svých cílů. Sinclairovi nepřátelé často soupeří i mezi sebou, což přináší další zajímavé situace. Jsou to právě vzájemné vztahy mezi padouchy, co tvoří významnou složku celého příběhu. Sinclair se často dostane doprostřed bitevního pole dvou démonů a působí zde v podstatě jen jako nechtěný divák, který se pouze snaží přežít. Na druhou stranu mezi padouchy často dochází také ke vzniku spojenectví. To se tak spojí více nepřátel se společným cílem a John pak má plné ruce práce.
4. Propracovaná mytologie
Jednou z věcí, kterými se může série o Johnu Sinclairovi skutečně chlubit, je především značně obsáhlý a do detailu propracovaný svět. V průběhu let se totiž autorovi podařilo vytvořit skutečně bohatou mytologii. Máme zde nespočet různých dimenzí a cizích světů, ve kterých se hrdinové často ocitají, velkou spoustu historických období a tematických celků, které v příběhu hrají důležitou roli a v neposlední řadě také nepřeberné množství různých postav, které často vycházejí z historie či různých starých mytologií. Dále zde nalezneme také rozsáhlou sbírku všemožných magických předmětů a artefaktů, které mají rovněž vazbu na nejrůznější báje a pověsti. Tohle všechno navíc není jen nějaký nepřehledný guláš, nýbrž dokonale propojený celek, ve kterém do sebe jednotlivé věci krásně zapadají. Velká spousta postav, předmětů či událostí spolu většinou nějak souvisí, jedna věc má nějakou vazbu na druhou a vše je to pěkně provázáno. Tak například John vlastní vzácný magický kříž, jehož historie sahá až k proroku Ezechielovi. Jeho vlastníky byly takové historické osobnosti jako třeba král Šalamoun nebo Richard Lví srdce. Jak se historie kříže postupně odkrývá, ukazuje se, že spolu jednotlivé prvky souvisí a skládanka se pomalu dává dohromady. Svět Johna Sinclaira je zkrátka tak rozsáhlý, že zde čtenář může narazit prakticky na cokoliv.
5. Dějový vývoj
Další silnou stránkou série je propracovaný a sofistikovaný příběh se zajímavým a někdy i nečekaným vývojem. Vždy je tu nějaká hlavní dějová linie, která se postupně rozvíjí, přináší nová odhalení spolu s překvapivými zvraty a nakonec dospěje až k velkolepému vyvrcholení a rozuzlení. Dějové linie se v Sinclairovi často táhnou i více než sto dílů a jakmile už se schylují ke konci, objeví se vždycky něco nového, co na uzavřený příběh plynule naváže. Nikdy tedy nenastane situace, že by hlavní hrdina jen tak přešlapoval na místě a neměl co na práci. Vždy je tu nějaká nadmíru komplikovaná záležitost, kterou je potřeba vyřešit a která táhne děj kupředu. Toto schéma nesmírně pomáhá udržovat neustálý zájem čtenářů, kteří samozřejmě potřebují vědět, jak bude příběh pokračovat. Například když je jeden velký protivník poražen, vzápětí se ukáže, že byl jen služebníkem někoho mnohem mocnějšího a nebezpečnějšího a děj se tak plynule vyvíjí dál. Čtenář je tak pořád udržován v napětí a je zvědavý, jak to všechno nakonec dopadne. Kromě hlavní příběhové linie zde máme také obrovské množství různých vedlejších dějových linek a zápletek. Některé z nich jsou jen krátké a vyřeší se během několika dílů, jiné se naopak táhnou dlouhou dobu a čekání na jejich uzavření pak vyžaduje spoustu trpělivosti. Máme zde také různé tematické celky, ke kterým se série průběžně vrací a přináší vždy něco nového. Čtenář tedy rozhodně nemá o zábavu nouzi.
6. Zajímavá fakta
Čtením Johna Sinclaira se může člověk dozvědět spoustu zajímavých věcí. Autor v sérii totiž často pracuje různými historickými, zeměpisnými, kulturními či jinými fakty. Tato fakta spisovatel čerpá z všemožných dokumentárních pořadů a knih. Většinou se navíc jedná o takové věci, které nejsou zrovna notoricky známé. Čtenář má tak možnost získat například různé informace o templářích, křížových výpravách, období raného středověku, pohanské kultuře, starověké historii, bájích a pověstech. Dále jsou zde obsaženy také zajímavé poznatky o mnoha světových zemích, jejich pamětihodnostech, historii a kulturních zvycích. Já sám musím přiznat, že jsem při čtení Sinclaira narazil hned na několik věcí, které jsem předtím nevěděl. Když jsem si to potom dohledával, byl jsem skoro až překvapen, jak přesné tyto informace jsou a jak bohaté znalosti autor má. Člověk se tedy může při četbě Sinclairových dobrodružství nejen dobře zabavit, ale také získat pár nových poznatků.
7. Optimismus a nadhled
Toto je jedna z nejlepších věcí na čtení Johna Sinclaira. Přestože se jedná o příběhy plné napětí a děsu, čtenář se u nich zkrátka příjemně odreaguje, pobaví a uklidní. Sinclair je prostě výtečná oddechovka, která je sice místy trochu znepokojivá, ale čtenář jednoduše ví, že nakonec vždycky všechno dobře dopadne a hrdinové z každého nebezpečí ve zdraví vyváznou. Na to, že je John Sinclair v podstatě hororovou sérií, je překvapivě laděn velmi optimisticky a pořád je zde přítomen určitý nadhled. Autor navíc příběhy obvykle prokládá různými vtipnými průpovídkami a situacemi, což do značné míry odlehčuje některé zvlášť vyhrocené momenty. I když se John Sinclair dostane do bezvýchodné situace a nemá tušení, jak z toho ven, vždycky si zachová svůj optimismus a víru, že to prostě nějak zvládne. Člověk se při čtení Sinclairových příběhů nebojí a místo toho si je užívá a dobře se u nich zabaví.